Znalosti jsou zapotřebí, ale pouhé vědění nestačí. Moje cesta k doprovázení začala v roce 2000, kdy jsem prošla hlubokou osobní zkušeností. Navštívila jsem svou umírající prababičku v nemocnici, a když jsem ji uviděla, vůbec jsem nevěděla, co mám nebo můžu dělat. Utekla jsem z jejího pokoje v šoku, s pláčem a pocity viny. Ten stejný den zemřela a mě velmi trápilo, že už nemám možnost to napravit. Zasáhlo mě, že ačkoliv jsem si do té doby v životě věděla se vším rady, najednou jsem selhala v základní lidské situaci. Iluze o tom, co dělá člověka člověkem se mi rozsypala jako domeček z karet. Hodně jsem o tom přemýšlela, chodila na hřbitovy, hledala odpověď na spoustu otázek. Stejný rok jsem se setkala s praxí zenové meditace, která mi začala pomalu zprostředkovávat mnoho vhledů.
O dva roky později jsem potkala kamaráda, který pracoval jako dobrovolník v hospici a nabídl mi, abych tam zašla také. Další dva roky jsem se v hospici učila jak být s umírajícími, nepřekážet jejich procesu a nebo jak jej užitečně podpořit. Byly to jedny z nejcennějších roků mého dosavadního života. Po dvou letech jsem věděla, že teď už bych od mé umírající prababičky neutekla a uměla bych s ní zůstat. Cítila jsem, že ať už je moje prababička kdekoliv, že to ví. Kruh se uzavřel a v mém srdci se rozhostil hluboký klid a vděčnost (což bylo o dva roky dříve nepředstavitelné). Tenkrát jsem nevěděla, že tyto události jsou jen začátkem dlouhé cesty, která trvá dodnes. Potkala jsem na ní řadu lidí, od kterých jsem se mnohému naučila nebo mě inspirovali v práci doprovázení. Tato cesta mě také přivedla do hospiců v Severní Americe, k setkání s přírodní medicínou ayahuascou a rozšířenými stavy vědomí. V roce 2016 jsem se stala poradkyní pro pozůstalé a vydala jsem se na aktivní cestu doprovázení umírajících, jejich blízkých a pozůstalých. Protože v Česku je vzdělávání doprovázejících mimo zdravotnictví zatím omezené, zvu zajímavé lektory/ky z Česka i zahraničí a společně pořádáme semináře a workshopy na témata, která jsou důležitou součástí vědomého přístupu k závěru života. S pokorou naslouchám tomu, kde jsem sama jako doprovázející nejvíce užitečná a co klienti doopravdy potřebují. Mám radost z toho, že v Česku existuje celé spektrum skvělých lidí, kteří se závěru života věnují, že se potkáváme a stále více také spolupracujeme a společně tvoříme podpůrnou síť pro ty, jejichž čas se naplnil a těm, co jsou jim nablízku. A že se společně rozvzpomínáme na to, že dokážeme být se smrtí, tak jako po tisíce let celé generace před námi. Od roku 2019 jsem také členkou ženského spolku Ke kořenům - přírodní pohřebnictví, z.s. Spojuje nás péče o téma obřadů/rituálů posledního rozloučení. Věnujeme se zejména osvětě, workshopům i přednáškám pro skupiny i veřejnost, konzultacím při zakládání přírodních hřbitovů a také samotnému doprovázení při obřadech nebo jejich přípravě. Kromě toho v Brně vedu pravidelnou meditační skupinu a facilituji ženské poradní kruhy. |
Vzdělání a zkušenosti:
|
2024
2021 - 2022 2021 2021 2021 2020 2020 2019 2019 2019 2018 2018 2018 2018 2018 2018 2018 2017 2017 2017 a 2018 2017 2017 2016 2016 2016 2015 - dosud 2015 - dosud 2015 - 2017 2015 - 2019 2014 - dosud 2014 2013 2011 - dosud 2005 2003 - 2005 2000 - 2013 1996 - 2005 |
Setkání s duševním onemocněním v paliativní péči (akr. kurz MPSV, Cesta domů)
Základní výcvik v procesově orientované psychologii (Institut POP ČR) Práce s časovou osou - 3denní kurz (V. Chvála, L. Trapková) Zodpovědnost, pokora a respekt v psychoterapii (Kleinová, Kalina, Dymešová, Poněšický) Úvod do krizové intervence pro pomáhající profese - akreditovaný kurz (B. Ernestová, P. Porubský) Úvod do rodinných systémů pro doprovázející (Eva Pávková) Vysnívání a mýtus vztahu (Stáňa Študentová, POP) Výcvik ve facilitaci poradních a učících se kruhů (Helen Kosková, Lenka Papadakisová) Umění smutnit - 4denní workshop (Ulrike Reimann / Německo) Roční výcvik STARGATE (rituály přírodních národů, rozšířené stavy vědomí) Perinatální paliativní péče - 3denní kurz (Hospic Dítě v srdci) ELNEC (End of Life Nursing Education Consortium) - mezinárodní intenzivní kurz Deathwalker I. a II. - Umírání, smrt a příprava posledních rozloučení (Zenith Virago) Zemřít moudře / Die Wise (Stephen Jenkinson / Canada) Práce s klienty v komatu a jinak změněném stavu vědomí (Zlata Šramová / Slovensko) Domácí péče s využitím kinestetiky a nenásilné komunikace (Marcus Beuter / Německo) Dragon Dreaming (Ulrike Reimann / Německo) Umění smutnit - 4denní workshop (Ulrike Reimann / Německo) Biosyntetická přípravka (Institut Biosyntézy ČR) Využití moudrosti buddhismu v psychoterapii (Hana Vojtová / SR) Cesta poradního kruhu (Helena Kosková a Eva Dittingerová) První pomoc v psychospirituální krizi (Michal Vančura) Státní zkouška Poradce pro pozůstalé Práce s traumatem / Biosyntéza (Yvonna Lucká, Barbora Janečková) Deathwalker I. a II. - Umírání, smrt a příprava posledních rozloučení (Zenith Virago) Studium buddhistické tantry v propojení s psychologií (Rob Preece) Práce s přírodními medicínami a Maitri dýcháním (ČR) Studium Reiki / iniciace 2. rozš. stupně (Vladimír Bláha) Studium Qi-Gongu (Jan Pletánek) Vedení meditační skupiny (meditace, všímavost, práce s tělem a dechem) Focusing - tělesně zakotvené prožívání (Jan Honzík) Smrt - průvodce a spojenec (Jan Honzík) Práce se systemickými konstelacemi (Vojtěch Černý) Bazální stimulace I. a II. (Karolína Friedlová) Hospic sv. Josefa v Rajhradě - doprovázení umírajících Škola zenového buddhismu (intenzivní praxe; řada krátkých i 90denních i individ. meditačních ústraní) Pedagogická fakulta MU, Brno (Mgr. studium speciální pedagogiky) |
Kde se vzalo a co znamená toto červené razítko
Když jsem se v roce 2000 setkala s učením zenového buddhismu, přijala jsem sliby a v rámci této ceremonie jsem dostala od svého učitele jméno. V tradici této školy jméno buď vyjadřovalo podstatnou kvalitu osobnosti studenta, kterou již projevoval, a nebo mělo být jméno nasměrováním pro jeho další cestu k plnému rozvinutí této kvality. Dostala jsem jméno Jin Ja, což znamená Pravá Láska / True Love. Osobní razítko je vyrobené v Jižní Koreji a je tvořeno znaky tohoto jména. Ačkoliv jsem v roce 2013 zenovou školu formálně opustila, pokračuji v každodenní praxi bdělé přítomnosti. Dharmové jméno i razítko jsou pro mě připomínkou směru mé životní cesty a osobního závazku jeho naplňování. |
"Živě"
Doprovázení vyžaduje důvěru. Pocit, že mluvíme "řečí stejného kmene". Že nejsme posuzováni. Že je možný prostor pro známé i neznámé. Než se potkáme, můžete si tyto pocity prozkoumat při shlédnutí některého z následujících záznamů mého veřejného vystoupení: Pozvěte smrt do svého života - vystoupení na TEDxPrague 2019 *video Rozhovor s Martinem Veselovským pro DVTV (2019) *video Rozhovor s Martinem Nawrathem pro Káznice Live (2020) *video Rozhovor s Nikolou Benčovou pro Domorodý podcast (2020) *audio |